Autor: Rick Yancey
Název: Pátí vlna (The 5th Wave)
Nakladatelství: Baronet
Rok vydání: 2013
Počet stran: 448
Na Pátou vlnu jsem četla několik naprosto odlišných recenzích, rozdělit se dají do dvou klasických táborů - ti, co knihu milují a ti, co jí nesnášejí. Já jsem někde uprostřed.
Kniha začala a já byla naprosto unešená. Koncept knihy je výborný a nápaditý. Cassie a její ich forma je čtivá a i kdybyste patřili do toho druhého tábora, musíte uznat, že Rick Yancey prostě umí psát. V první části není mnoho přímých řečí, protože je potřeba vše vysvětlit a tím že na nás všechno není vychrleno během prvních tří stránek (což se bohužel stává dost často) je to ještě poutavější.
No a pak přichází další část...
A už to začíná být horší. Nikde totiž není napsáno, že se mění úhel pohledu a vypráví to někdo jiný. Takže člověk čte dál, nedává mu to žádný smysl a pak po nějakých patnácti stranách mu dojde, že vlastně už vůbec nejde o Cassie, ale o Bena.
O Benovi jsme se dozvěděli už v první, Cassiině části. Ben je její středoškolský "idol" a upřímně řečeno její pohled na něj je dost zkreslený. Nemohla jsem ho vystát. Byl otravný, iritující a když se pak opět změnil úhel pohledu, málem jsem brečela štěstím.
Po čase si člověk na změny pohledů zvykne a musím uznat, že jsou dobře a znatelně odděleny černými stranami (mimochodem, miluju když jsou v knize černé strany!).
A o čem to celé vlastně je?
Mimozemská invaze na zemi. Milionkrát rozpitvávané téma, ale Yancey to pojal uplně jinak, než jak jsme doposud zvyklí (nebo aspoň jak jsem zvyklá já, sci-fi není úplně můj oblíbený žánr a moc sci-fi knih jsem nečetla). Nikdo neví jak vypadají, ani proč přesně útočí na zemi, ale ví, že chtějí lidi zabít a vyhladit. Celý tento proces probíhá ve vlnách (kdo by to byl řekl?) a právě teď stále probíhá čtvrtá. Vědí, že přijde i pátá, ale nikdo neví, co to bude. Pátou vlnou se stalo něco co jsem nečekala, ale dává to podivným způsobem smysl.
Tady na scénu přichází Cassie, která je sama - matka zemřela při druhé (nebo to byla třetí?) vlně, otec při čtvrté, jejího malého bratra "unesli," BFF je mrtvá, kluk, do kterého je zamilovaná (a mluvila s ním přesně jednou) je mrtvý. Až na to, že bohužel není. Ale není s ní. Takže jak jsem řekla, je sama. Až na to, že to tak uplně není.
Nápad knihy: skvělý.
Provedení: už trochu slabší.
Stojí to za přečtení? Ano.
Žádné komentáře:
Okomentovat