neděle 28. října 2018

Recenze: Sleduj mě od A. V. Geigerové


Autor: A. V. Geigerová

Název: Sleduj mě (Follow me back)

Nakladatelství: Yoli

Rok vydání: 2018

Počet stran: 352










 Nebudu lhát, kniha ode mě dostala jenom tři hvězdičky, ale do druhého dílu se rozhodně budu chtít pustit!



Chtěla jsem si trochu rozšířit své knižní obzory a tak jsem sáhla po něčem trochu jiném. Thrillery nejsou nic pro mě, ale o Sleduj mě jsem slyšela jenom dobré věci, a prý že tam je i romantika, což já ráda. Navíc ta anotace byla skvělá. A nalákala i mě, nečtenáře thrillerů. A taky to schválila Anna Todd.


Ale.

Ale..

Nevím. Nějak to pro mě nefungovalo.

Nápad byl super. Kdo z nás kdy někoho tak trochu fanaticky nesledoval? I když já jsem vždycky někoho sledovala velmi zpovzdálí, nikdy jsem nikomu nepsala a tak (taky jsem v životě nepochopila Twitter). Takže s touhle částí si myslím dokáže snad skoro každý aspoň částečně ztotožnit.

Do toho byla zamotaná i agorafobie a spousta dalších zajímavých motivů. Objevuje se tam otázka catfish(ování), což je fakt důležitý téma a potěšilo mě, že to v knize hrálo velkou roli. Prostě potenciál má knížka opravdu obří.

Jenže mi přišlo, že se toho tam moc nedělo. Nebylo tam žádné napětí. Bylo mi vlastně jedno, jak se to vyvrbí. Navíc vzhledem k tomu, že anotace popisuje asi 80% knihy, tak jsem ani neměla moc být z čeho překvapená.

Pak konečně přišla poslední kapitola a chvíli to vypadalo fakt bledě. Že to vlastně skončí celé nijak a to jsem si málem trhala vlasy. Nakonec jsem si říkala, dobrý. Jo, nebylo to nic extra, ale pěkný. Ale ten thriller byl kde? Protože jsem ho tam nějak nenašla. Přišlo mi to jako obyčejná, průměrná, neurazí, nenadchne YA kniha.

A pak přišel epilog.

Jako.. cože? To by bylo? To jsem jenom koukala a nevěděla jsem, jestli tou knížkou mám hodit o zeď, nebo jít hledat, jestli je i další díl (je, mimochodem). Bohužel ten konec nedokázal celou knihu zachránit. Prostě nedokázal.

Co ale nemůžu knize vytknout je to, že byla čtivá. Stihla jsem jí přečíst během odpoledne a musela jsem jí dočíst. Jakmile se člověk dokázal začíst, tak se nemohl odtrhnout, i když se tam víceméně nic nedělo. A forma byla taky skvělá - střídal se klasický text, tweety, policejní vyšetřování (není to spoiler, objevuje se hned na první straně), zprávy.

Být o pár let mladší, tak bych z toho asi měla mnohem větší požitek. A víc bych se s tím dokázala ztotožnit a prožívat to. Myslím si, že mladší čtenáři by si knihu měli přečíst, i proto že ukazuje nástrahy online světa a zároveň působí i trochu jako odstrašující případ, ze kterého by si lidé měli vzít příklad.

2 komentáře:

  1. Tahle knížka mě na jednu stranu děsně láká a na druhou vlastně vůbec ne... Tak nevím, jestli se do ní dám nebo ne...:-D

    OdpovědětVymazat
  2. Mě osobně tahle kniha moc nezaujala anotaci a ani se do ní pouštět nebudu.
    Hezká recenze

    OdpovědětVymazat