Recenze: Dopisy na konec světa od Avy Dellaira

☆☆☆☆

Autor: Ava Dellaira

Název: Dopisy na konec světa (Love Letters to the Dead)

Nakladatelství: YOLI

Rok vydání: 2015

Počet stran: 272


Napište dopis mrtvému. Koho byste si vybrali? Nějakou známou osobnost, vědce, prezidenta, příbuzného nebo někoho úplně jiného? Co byste mu psali? Vyprávěli byste mu o svém životě, nebo o tom jak život pokračoval i po jejich smrti?

Poté co Laurelina sestra May zemřela vše se v jejím životě změnilo - její matka se odstěhovala na druhý konec země a Laurel začala chodit na novou střední, kde nestuduje nikdo z její základky.. Když dostane úkol napsat někomu mrtvému, vybere si Kurt Cobaina, protože Nirvana byla Mayina oblíbená kapela.

Psaní dopisů se pak pro Laurel stane jakousi závislostí a začíná psát i jiným osobnostem, těm kteří v ní zanechali nějakou stopu. S každým dalším dopisem (které jsou spíše deníkové zápisky, více než dopisy, ale stejně čtenáři přinášejí prakticky jednolitý příběh) se můžeme podívat hlouběji do Laurelina života, do jejího dětství a na May. A ano, v dopisech se nachází i informace o životech těch, kterým píše, ale v malé, nenásilné míře a všechny osobnosti jsou zajímavé - já se vždy nejvíc těšila na dopisy adresované Amelii Erhartové.


Dopisy na konec světa není typická young-adultovská kniha. Nenachází se v ní žádný otravný milostný trojúhelník - romantika jako taková je tam jen velmi okrajově a nemá ten klasický teenagerský nádech. Žádné "já sem tak ošklivá a on je tak hezký, nikdy by se na mě ani nepodíval, ale nakonec do mě vlastně byl zamilovaný celou dobu." Nope nope.

Laurelin středoškolský život také není malovaný jen v růžových barvách, vše má realistický nádech. Dellaira nic nezkrásňuje a píše věci tak jak jsou - ať už to je alkohol, drogy nebo i smrt. Jediná věc co v knize byla zidealizovaná, byla May. Na začátku to podle Laurelina vyprávění vypadalo, jako by May byla svatá a chodila po vodě, ale jak příběh pokračuje, tak můžeme vidět, že opak je pravdou.

Z počátku jsem váhala, jestli to stojí za to číst. Dopisy mrtvým? To bude blbost, říkala jsem si. Ale když se mi naskytla příležitost si knihu přečíst, tak jsem po ní sáhla. A udělala jsem dobře. Kniha byla naprosto skvělá. Dellaira spojuje krásně psaný text a poutavý příběh v netradiční formě dopisů.

(P.S. jsem vážně ráda, že se nepředělávala původní obálka, tahle totiž vypadá skvěle!)