Recenze: Dám ti slunce od Jandy Nelson

☆☆☆☆☆

Autor: Jandy Nelson

Název: Dám ti Slunce (I'll Give You The Sun)

Nakladatelství: COOBOO

Rok vydání: 2016

Počet stran: 360



Dojemný příběh dvou sourozenců, dvojčat o odloučení, hledání sama sebe a především odpuštění - sobě i druhým.

Kniha je vyprávěná ze dvou úhlů pohledu. Noahovy části je zasazena do minulosti, kdy je sourozencům třináct let a kapitoly ze strany Jude jsou zasazeny do současnosti, kdy je jim šestnáct. Oba pohledy se prolínají a tím vzniká jisté napětí - víme, co se stalo ale nevíme proč a jak. Pravý důvod jejich odloučení se čtenář dozví až skoro na samém konci. A to čekání stojí za to!

Dám ti slunce je první kniha, kterou jsem od Jandy Nelson četla a okamžitě mě dostala. Je výborně napsaná, chytlavá a je v ní nespočetně vět/hlášek/odstavců co stojí za to si napsat někam vedle a čas od času si je pročítat.

Ve třinácti byla Jude populární a ráda chodila ven. Ráda nosila vyzývavé oblečení a líčení. Ráda flirtovala a bavila se s kluky.

Noah byl uzavřený a introvertní, spíše než s lidmi rád maloval. Starší spolužáci si z něj dělali srandu a tak trochu ho šikanovali. Vnitřně se vypořádával s tím, že je vlastně gay.





Jude je šestnáct a je na umělecké střední. Noah je na normální střední. Vše se obrátilo. Teď je Noah ten, kdo rád chodí ven a má spoustu přátel, hraje fotbal a má holku.

Jude ze začala oblékat do tmavých barev a čím zahalenější je, tím lépe.

Jen tři roky uplynuly a tolik se toho změnilo. Dříve nerozluční sourozenci spolu nemluví, tátova holčička Jude už není jeho jednička, ale sportovec Noah, který má přítelkyni ano.

Dám ti slunce ale není jenom o vztahu Noaha a Jude a jejich rodinné problémy. Je tu i romantika.

Jude potkává Oscara, který si mylně myslí, že jí je devatenáct a chodí na vysokou. Ale Jude stačil jen jeden pohled na něj a byla ztracena. Netuší ještě, že je to kluk z obrazu, za který se ve třinácti vzdala slunce, oceán a stromy (Jude a Noah si rozdělovali svět na části a pak každý vlastnil kousek) jen aby ho mohla mít. Obraz byl kubistický, tak Oscara nepoznává - a nejen to. Noah jí obraz roztrhal, když všem řekla, že Noahův přítel/kamarád/cosi je gey a ten pak odejel a nikdy se nevrátil.

V průběhu příběhu se před námi rozkládá spletitý a celkem komplikovaný příběh jedné rodiny.

Je velmi jednoduché se do obou hlavních postav zamilovat - já osobně si užívala více Judein úhel pohledu a její příběh. Asi hlavně proto, že Noah ve svých třinácti byl tak trochu fracek (to byla i Jude, ale té sem v té době neviděla do hlavy). Jude pak ve svých šestnácti je mentálně na úrovni dospělého a nepřijde to ani nijak nepřirozeně. Prostě si toho hodně zažila a tak předčasně vyspěla.

Knihu jsem přečetla během dne - tak dobrá byla a rozhodně nelituju koupě. I díky nádherné obálce se mi vyjímá v knihovničce.

Pro mě je Dám ti slunce jednou z nejlepších knih, které jsem v letošním roce četla a řekla bych, že i těch, které teprve číst budu. Jestli váháte zdali si jí máte přečíst, tak máte - rozhodně nebudete litovat.