HumbookTeam dostal za úkol vymyslet svou vlastní iPohádku (samozřejmě nápad vychází z Kovyho iPohádky) a já jsem tak psala a psala, až mě Anička (která celý článek skládala dohromady) donutila to celé zkrátit, protože prý to má být na jeden odstavec. A no, ups? Takže jsem to celé zkrátila, ale přijde mi škoda, aby mi celý "příběh" jen ležel v šuplíku, takže jsem se rozhodla se o něj podělit tady s vámi.
Co na to říkáte? A jakou iPohádku byste vymysleli vy?
Jeníček a Mařenka se vydali do
lesa na výlet. Jeníček vypadal, jako kdyby zrovna zasekl sekyrku do špalku a
bez převlíkání vyšel ven, ale pravda byla taková, že na ní v životě
nesáhl. Při tak namáhavé práci by si zničil svůj drdůlek a to nemohl riskovat.
Navíc, pot mu vážně neslušel. Mařenka byla o pár let mladší, než její bratr a
vzhlížela k němu natolik, že kopírovala jeho styl oblečení. Chodila perfektně
nastylovaná tak, aby kopírovala vzhled dřevorubkyně, ale kdyby měla do ruky vzít
sekyrku, tak to si dřív usekne některou končetinu, než se trefí do polena.
Cíl jejich výletu byl jasný.
Uprostřed lesa se nacházela luxusní chaloupka z perníku, kde Ježibaba
provozovala oblíbenou restauraci. Už dlouho ji sledovali na instagramu a sbírala
tolik pochvalných recenzí, že se prostě nedalo odolat. I když to tam trvalo
několik hodin chůze pěšky. Ty fotky za to prostě budou stát.
Jeníček s Mařenkou šli a
šli. Měli takový hlad, že zoufale žvýkali jednu žvýkačku za druhou, aby ho
zahnali. Cestu za nimi lemovaly vyplivnuté zbytky mentolového potěšení. Už
zapadalo slunce, když konečně zahlédli tu nádhernou stavbu, kterou tak toužili
vidět. Perník byl jasně zdobený, ale nepůsobil přeplácaně. Jemná práce na vzoru
evidentně zabrala nespočet hodin a ta vůně, která se odtamtud linula!
Jakmile došli ke dveřím, samy se
otevřely. V nich stála samotná Ježibaba! Jeníček a Mařenka oněměli úžasem.
Tak tohle je ta osoba, která má na svědomí tu nádheru! Okamžitě byli usazeni a
než se nadáli, tak jim na stole přistál předkrm. Téměř ho zapomněli vyfotit a
dát na stories, tak moc se jim sbíhaly sliny.
Bez objednání jim přistál na
stole další chod a další chod. A pak další. Až se do ani jednoho z nich
nevešlo žádné další sousto. Znavení z tak dlouhé cesty a spokojení
z nacpaného žaludku ani nepomysleli na cestu nazpět a nechali si klesnout
víčka a na místě usnuli.
Ježibaba si už mnula ruce.
Konečně se jí někdo chytil na lep! Všichni ostatní u ní zůstali jen na chvíli,
aby se vyfotili a hned zase pádili pryč. Zoufala si, že nikdo u ní nezůstane
déle, jak na dva chody. Když už se chystala svou chalupu zavřít a přesunout se
jinam, přišli k ní ti dva dřevorubci. Evidentně hladoví z práce,
nacpávali si žaludky, jako kdyby už nikdy neměli jíst. Těšila se, až je
ochutná. S potutelným úsměvem se blížila k jejich stolu. Mnula si
štěstím ruce a v hlavě si připravovala recept, který na ně využije.
A pak se s úlekem zastavila.
Na stole ležel rozsvícený telefon s otevřeným instagramovým účtem.
@jenicek_hipster měl přes sto tisíc sledujících! Jedna polonahá fotka střídala
druhou a každá měla stovky komentářů. Ježibaba si uvědomila, že si ho nemůže
dovolit sníst. Jeníček celý den vše aktivně sdílel na stories a kdyby zmizel,
všem by bylo jasné, že za to může ona a už by k ní nikdy nepřišel žádný
další ňouma, který by se nechal sníst. S povzdechem se vzdálila a začala
spřádat plány na přesun na nové místo. Tady to prostě nemělo smysl.
Když se ráno Jeníček
s Mařenkou probrali, byla Ježibaba už dávno pryč a s ní i kouzelná
střecha a pec. Chalupa zmizela z instagramu a gastromapy. Zmatení
sourozenci se chtěli vrátit domů, ale nevěděli kudy. Chvíli bloudili, dokud
Mařenka nevykřikla zhnusené „fůůůůj!“ Právě stoupla na žvýkačku. Jeníčkovi,
který byl mnohem chytřejší, než dělal, došlo, že jediné, co musí dělat, je
sledovat své minulé žvýkačkové stopy a dostanou se v bezpečí domů. Celý příběh
hledání žvýkaček byl na jeho instagramu tak oblíbený, že ho pak několikrát
zopakoval i po návratu domů. Tentokrát však bez trička.
Žádné komentáře:
Okomentovat