pondělí 14. ledna 2019

Recenze: Vypálená nenávist od Angie Thomas


Autor: Angie Thomasová

Název: Vypálená nenávist

Nakladatelství: YOLI

Rok vydání: 2018

Počet stran: 384












Kniha s důležitým tématem, která vám ukáže problematiku policejní brutality z druhého úhlu pohledu.




Po téhle knížce jsem původně neměla v úmyslu sáhnout. Proč? Obklopoval jí děsný hype a to mě odradilo. Nakonec jsem po ní sáhla, ale trochu z jiných důvodů. Knížku bych chtěla využít v diplomce (pokud nakonec nezměním téma.. nebo to nevzdám.. nebo se ze mě ze dne na den nestane milionář) o policejní brutalitě v USA.

Protože o tom přesně v knize jde. Kamaráda hlavní hrdinky zastřelí policista poté, co ho v noci donutit zastavit s autem. Bez vyprovokování, bez záminky. Spíš jenom proto, že to byl černoch a předsudky a strach z nich vycházející mu zatemnily mysl.

Tohle je téma, které americkou společností (a převážnou v té afroamerické) dost rezonuje a vzbuzuje řady různých reakcí. Z tohoto úhlu pohledu je Vypálená nenávist vážně důležitá. Upozorňuje na to a přibližuje to i mladým čtenářům všude po světě, nejen v USA.

Přečíst mi jí trvalo dost dlouho. Četla jsem jí fakt pořádně, označovala si části, kde je zmíněná právě policejní brutalita a rasismus a protože to není taková ta ňuňu kniha, tak to trvalo déle než obvykle. Osobně jsem měla i problém se do hlavní hrdinky Starr jakkoli vžít - což může být tím, že jsem bílá, že žiju v Čechách a poměry tu jsou jiné, nebo že mi prostě nesedla.

Pro mojí budoucí diplomku ji využiju a hodně, protože se tam nacházelo fakt dost věcí, které budu moci využít. Zároveň, ale jako čtenáři mi to občas přišlo až moc. Že se Angie až trochu moc snažila tam dát co nejvíc rasismu a stereotypů jako drogy, gangy a mnoho dalších témat, až to chvílema bylo, jako když Pejsek a Kočička vařily dort. Méně je někdy více.

Na druhou stranu ale chápu, proč to Afroameričanům přijde jako tak důležitá kniha (i když kdyby to napsal běloch, tak by to tak opěvovaný nebylo, buďme upřímní :D). Dává důraz na nepráví a na sílu předsudků.

A sice bych to neměla asi říkat, ale bylo tam i dost nemístných narážek na bělochy. Kdyby se takhle navážel běloch do černocha, tak se na něj knižní komunita sesype jako kobylky.
(Jo a byl černý Ježíš fakt třeba?)

Co zase oceňuji je to, že je to reálné a uvěřitelné. Vše čím Starr prochází, vše co se tam děje a řeší.

Jo a obálka je boží. Když se mi poprvé dostala do rukou, tak jsem se bála, že mi tam zůstanou otisky prstů až do konce života, protože prostě nešly dolů. Evidentně jsem ale byla jenom nešika, protože den na to, už mi šly normálně setřít. (Jo, jsem ten typ, co má rád, když knížky vypadají jako nové). 

Ve výsledku je Vypálená nenávist kniha, kterou stojí za to číst, ale nesmí se od ní čekat to, co slibuje hype. Ukazuje ošklivou stránku (nejen) americké společnosti a všechno to nepráví, co se tam děje. Místy je to trochu delší, než by mělo, místy se míchá trochu víc podtémat, než by mělo. Vypálená nenávist je realistická, surová kniha, která vám ukáže něco, co možná neznáte z pohledu černošky. Pohled je tak trochu pokřivený, ale o to zajímavější.

2 komentáře:

  1. Ja som sa nechala strhnúť hypom a veľmi som ostala sklamaná. Veľmi mi vadilo ako autorka je proti rasizmu, ale sama urážala a zhadzovala ľudí inej farby. A ako si ty spomínala, keby je to naopak...fuu...autorka by bola hneď odpísaná a ľudia by ju slovne ukameňovali.

    OdpovědětVymazat