Minirecenze: Paní půlnoci od Cassandry Clare

☆☆☆☆ a 1/2 ☆

Autor: Cassandra Clare

Název: Paní půlnoci (Lady Midnight)

Nakladatelství: Slovart

Rok vydání: 2017

Počet stran: 608












 Jedno dlouhé překvapení!


Paní půlnoci jsem začala číst nějak tři roky nazpátek, těsně před tím než vyšel ACOMAF. Jenže pak vyšel a já PP samozřejmě odložila. To prostě nešlo jinak a pak už jsem nějak neměla náladu se k ní vrátit.

Až do teď.

Abych pravdu řekla, tak s Cassandrou mám problém. Její Nástroje smrti mi přijdou přehypované a přeceňované. Její Pekelné stroje mě nadchly, ale pak přišel epilog, který mi zkazil nejenom celý závěrečný díl, ale celou trilogii. Takže z něčeho co se mi líbilo, se stalo něco, na co permanentně nadávám.

Paní půlnoci má ze všech jejích sérií nejlepší a nejzajímavější zápletku.

Emma je mnohem méně otravná jak Clary (prakticky vůbec) a mnohem zajímavější a výraznější jak Tessa. Prostě win-win. A Julian? To je největší zlatíčko! Možná dokonce nahradil i Willa a to už je co říct. Rozhodně předčil Aleca.

A jasně. Je to hrozně dlouhé, takže tam byly pomalejší místa, ale i tak jsem to přečetla prakticky jedním dechem. Prostě to nešlo odložit.

Dokonce jsem nedokázala řadu zápletek odhadnout, což se mi u YA knih moc nestává.

Za mě teda Paní půlnoci jedno velký super.

(Nakonec jsem fakt ráda, že jsem počkala, protože takhle si aspoň dám maraton všech dílů najednou a budu jenom doufat, že mě závěr opět nezklame)