Recenze: The Wish Granter od C.J. Redwine

☆☆☆

Autor: C.J. Redwine

Název: The Wish Granter

Nakladatelství: Balzer + Bray

Rok vydání: 2017

Počet stran: 432












Volné pokračování Stínové královny mě zklamalo a přestože obálka je úchvatná, tak vnitřek tomu vůbec neodpovídal.


Druhý díl ze série Stínové královny mě bohužel nenadchl tolik, jako ten první. The Wish Granter se odehrává v Súndraille, jednom z království na kontinentě. Dvojčata Ari a Thada vyhnala jejich nevlastní matka, protože porodila králi legitimního syna. A aby toho nebylo málo, poslala za nimi i nájemného vraha, aby se jich zbavil.

Jejich matka skončila jako jeho první oběť, ale dovolila tak aby její děti mohli utéct. K ničemu to moc není, protože je skoro dohání. V momentu největšího zoufalství se před Thadem objevuje Alistair Teague, muž, který mu dokáže splnit jakékoli přání. Za malou, drobnou cenu. Jeho duši. A aby toho nebylo málo, tak podle Teagua existuje jen jedno Thadovo přání, které splní. To, ve kterém se stane králem. Aby zachránil svou sestru, si tak přeje. Královská rodina pak celá umírá na záhadnou genetickou chorobu a jediný následník Thad je povolán na trůn.

Přestože je Thad legálně u moci, Teague ho vydírá a král je nucen se mu povolit volnou ruku v jeho nezákonných počinech (je jich dost). Ari se dozvídá, že Thad upsal svou duši a snaží se všemožně zabránit tomu, aby ji ztratil. Jde za novým mistrem zbraní, Sebastianem a žádá ho o pomoc. Chce se naučit, jak bojovat.

Ari však ví, že jenom bojové schopnosti tak starou a mocnou vílu jako je Teague nezastaví. A tak hledá další způsob, jak ho zneškodnit.

Abych pravdu řekla, tak The Wish Granter je o několik levelů níže, jak Stínová královna ve všech aspektech.

Sebastian je takový nijaký, nemastný neslaný a působil na mě hrozně pasivně, nevýrazně a ploše. Moc toho neřekl, a když už, tak to nebylo nic světoborného. Nic, co by čtenáře mělo přimět z něj šílet a snít o tom, že se stane skutečným.

Ari je na druhou stranu jeho pravý opak. Mluví moc ráda a mluví hodně. Naštěstí tak vyrovnávala Sebastianovu nijakost, ale místy byla až příliš výrazná a svérázná. Na rozdíl od většiny vyhublých hlavních hrdinek je Ari trochu oplácaná, ráda peče a jí. A nestydí se za to, vlastně jí vůbec nevadí, že není vychrtlá, což je jedna z mála částí, které se mi na knize vážně líbila. Překvapivě se na konci nestala modelkou, jak to většinou v podobných případech bývá.

Předpokládala jsem, že tam více částí, kde budou oba sourozenci. Že jejich sourozenecký vztah bude hrát výraznou roli, ale Thad tam prakticky vůbec nebyl ("staral se o královské záležitosti"). Což mě dost mrzelo, protože i přestože se tam objevil pouze párkrát, tak vypadal mnohem zajímavěji jak Sebastian.

Zároveň The Wish Granter jel podle naprosto stejné osnovy jako Stínová královna. Vlastně to bylo skoro to samé, jen některé detaily byly změněné. A bylo tam mnohem méně akce a dobrodružství a mnohem více plánování a no.. ničeho. I vztah Ari a Sebastina byl hrozně mdlý a nepřirozeně přešel z "jsme kamarádi" do "miluju tě" během stránky, ale zase to nebyla instalove, takže dobrý. Konec byl pak oproti roztáhlému zbytku hrozně uspěchaný a trochu jsem z něj dostala tik do oka.

Pokud podle obálky očekáváte, že tam někdo bude něco šít, tak se mýlíte. Nikdo tam nikdy nikde ani jehlu do ruky nevezme, natož aby vyšíval. Po přečtení knihy si myslím, že tahle obálka by se hodila k převyprávění Šípkové Růženky, ne k této verzi Rumplcimprcamprovi.

The Wish Granter je velmi slabé pokračování ve volné sérii, které jede přesně jako hodinky po stejné osnově jako Stínová královna. Nic mě tam nepřekvapilo, ani nijak neočarovalo. Z dvou hvězdiček to na tři vytáhla Ari, její osobnost a to, že celou dobu zůstala stejná a zázračně nedostala modelkovské míry na konci.

V příběhu se objevil i Jeníček a Mařenka (Hansel a Gretel), takže předpokládám, že třetí kniha by mohla být o nich. A podle toho, co tam o nich bylo řečeno, to vypadá, že to bude mnohem lepší jak The Wish Granter, který sice měl velký potenciál stát se fakt úžasnou knihu, ale propásl ho.

Kdybych měla knihu popsat jedním slovem, bylo by to "meh."

P.S. Pokud jste klikli na odkaz na recenzi na Stínovou královnu berte v potaz, že je to psané už dávno :D a povšimněte si jak se moje recenze změnily (doufám, že zlepšily)