Recenze: Winter od Marissy Meyer

☆☆☆☆☆

Autor: Marissa Meyer

Název: Winter

Nakladatelství: Albatros

Rok vydání: 2016

Počet stran: 768










Díky Měsíčním kronikám jsem se dostala k retellingům a do tohoto podžánru jsem se naprosto zamilovala. Winter je výborné zakončení ještě lepší série.

Čtvrtý a závěrečný díl je zaměřen především na měsíční princeznu Winter, která je nevlastní dcerou ďábelské Levany. Na úvod bych jenom chtěla vyjádřit svou mírnou frustraci ohledně její barvy pleti. Nepovažuji se za rasistu, to ne, ale myslím si, že Sněhurka (ať už je to retelling, nebo ne) by prostě měla být bílá. Je to Snow White, ne Snow Black.

V posledním závěrečném dílu se konečně dostáváme na Měsíc a už se od teoretického boje proti Levaně dostáváme k doopravdickému plánování revoluce a nakonec i k bojům. Poslední díl je mnohem temnější a zlověstnější než díly předchozí, ale o to je lepší. Díky necelým osmi set stranám máme fantasticky rozpracovaný příběh, který plyne a vůbec Vám nebude připadat jako, že je to dlouhé. 

Charakterově bych Winter přirovnala k Lence Střelence, obě jsou tak trochu mimo realitu, ale zároveň jsou to hrozně zajímavé postavy. Winter se mimo realitu dostala i kvůli tomu, že odmítá využívat svůj měsíční dar, díky čemuž ona vidí věci, co neexistují. Ale i když pominu tenhle fakt, tak i tak je trochu podivná, Lenkoidní. 

Pak tu máme Jacina, se kterým jsme se setkali již v předchozím díle, Cress. Na mě osobně nezanechal žádný dojem. Přišel mi takový nemastný neslaný, ale musím ocenit, co vše obětoval, aby mohl být co nejblíže Winter.

Jako obvykle se nám tu střídají různé úhly pohledu a já se nemohla dočkat až na řadu dostanou mí oblíbenci. Což nebylo tak složité, protože jich je pět (Cinder, Kai, Cress, Thorn a Iko). 

Marissa opět předvedla své umění, protože Winter je neobyčejně tlustá kniha a já měla problém ji odložit. Spánek? Co to je? Jídlo? Neznám. Učení se na zkoušky? Neexistuje. Prostě jsem to musela přečíst.

A abych dokázala jak moc je tato kniha dobrá, tak mám tři kopie. Ups? Ale když Winter vyšla, tak jsem si pořídila anglický paperback. Po čase jsem si na knižním outletu našla anglický hardback (který mi jde do sbírky, pokud by mě někdo chtěl obdarovat hardbackem Scarlet a učinit tak moji sbírku kompletní, nebudu se bránit) a teď vyšla česká verze. Kde je paradoxně bílá Sněhurka na obalu. Ale ta obálka je nádherná. A.. sbírka. Potřebovala jsem ji do sbírky. 

(pokud by někdo měl zájem o paperback anglický Winter, klidně si napište, ráda se jí zbavím :D)

Kniha byla plná zvratů, napětí, těch dlouho očekávaných polibků a romantických momentů, bojů, útěků, revolucí, Iko, vtipu, slz a prostě všeho co dobrá kniha má mít. Konec je takový jaký ho čekáte, ale řekla bych, že nebude tak kýčovitý, jaký si myslíte, že bude.

Marissa dokázala vybudovat komplexní svět, který byl ve své době naprostým unikátem (a buďmě upřímní, stále jím jsou). Měsíční kroniky odstartovaly boom retellingů z dobrého důvodu. Jsou prostě vážně dobré a svou popularitu si zaslouží.

Winter je výborným zakončením skvělé série, který Vám hrozně rychle uteče a nebudete se od něj moci odtrhnout dokud nedojdete na poslední stránku, na poslední tečku.

(I když Winter vlastně ještě není konec s velkým K. Máme tu ještě Stars Above, kde jedna z povídek je vyloženě Koncová.)