Recenze: A Court of Mist and Fury od Sarah J. Maas

☆☆☆☆☆

Autor: Sarah J. Maas

Název: A Court of Mist and Fury (2. díl)

Nakladatelství: Bloomsbury

Rok vydání: 2016

Počet stran: 640


Druhý díl předčil ten první na plné čáře, a to nejen délkou a počtem slov. Dějová linie, postavy a souvislosti byly mnohem více a lépe propracované než v díle prvním. ALE zároveň tam byly některé velmi předvídatelné prvky a určité věci co mě velmi zklamaly. I tak ale ode mě má ACOMAF pět hvězdiček.

Oukej. Končim s GIFama ale asi nejlíp tím pochopíte jak moc super je tahle knížka. Kniha. Bichle. Asi jenom u knih pro mě platí čím tlustší, tím lepší. Ještě teda u peněženky a bankovního konta. Tyhle tři věci ať si jsou klidně obézní.

Z letos vydávaných knih je právě ACOMAF tou, na kterou jsem se těšila nejvíce - těsně za ní je nová Colleen Hooverová, která vyjde někdy v srpnu tuším.

Co na druhém díle bylo tak dobré? 
Rhysand.
Větší propracovanost všeho.
Rhysand.
Dialogy.
Rhysand,
Popisy všech úžasných měst, která navštívili - vše nádherně popsané, až to přímo vidíte před očima.
Rhysand.
Feyre je ještě větší badass jak předtím.
Rhysand.

Rhysanda jsme potkali již v ACOTARu, kde byl za záporáka, ale už tehdy šlo vidět, že na něm něco je. Byly tam momenty, kdy si člověk říkal, že to je divný, že něco nesedí. No a nesedělo. I slzička mi ukápla když jsem četla jeho stranu příběhu.

Na druhou stranu s tím jak se z Rhyse stal největší superhrdina a klaďas, tak se z někoho musel stát záporák. No a ten někdo byl Tamlin. Obviously. Přišlo mi, že ta jeho přeměna ve "zlého" byla až příliš násilná a nepřirozená (tak jako to Mafi udělala v Shatter Me). 

Přišlo mi, že Maasová je TEAM RHYSAND a tak to s Tamlinem a jeho proměnou trochu přehnala. Myslím si, že by to šlo udělat mnohem líp. Ale takhle aspoň Feyre nemusí mít výčitky.. 

Hned v prvním stranách víte jak to půjde - Tamlin bude ten zlý, Rhys přijde Feyre od něj zachránit, ty dva se do sebe zamilují a nakonec přijde nějaký problém, který je zase rozdělí. To je vlastně velmi zjednodušeně řečený celý děj knihy. Základní dějová linie je tedy naprosto předvídatelná, ale i tak se od ní neodpoutáte. 

Spánek? Co to je? A zkouškový? Who cares. Prostě si to musíte dočíst.

No a konec? Ten mě zabil. Největší cliffhanger z cliffhangerů a teď musím tak rok čekat na další díl. To je jeden z důvodů proč většinou čekám na to, až vyjdou všechny díly, než si sérii přečtu. Protože kdybych hned měla po ruce další díl, tak tehle konec je perfektní. Naladí a navnadí Vás na další díl. Samozřejmě že člověk ví jak to dopadne, ale neví jak se k tomu konci dojde! 

Takže až na moje výtky na nepřirozenou změnu Tamlina v toho největšího záporáka (místy to bylo fakt přehnaný - těch posledních pár kapitol sem si jenom říkala "are you serious? really?"),

jsem si celou knihu náramně vychutnala a kdybych neměla zkouškový, tak bych se možná hned pustila do znovu přečtení (jak přeložítě re-read abyste nezněli jako úplnej retard? :D).