Recenze: Odvrácená tvář lásky od Colleen Hooverové

☆☆☆☆☆

Autor: Colleen Hoover

Název: Odvrácená tvář lásky (Ugly Love)

Nakladatelství: YOLI

Rok vydání: 2016

Počet stran: 288

Neptej se na minulost a nepočítej s budoucností... Dvě jasně daná pravidla. Jak dlouho ale můžou fungovat v lásce?

Když se vysokoškolačka Tate Collinsová na čas přestěhuje ke svému staršímu bratrovi a seznámí se s jeho kamarádem, pilotem Milesem Archerem, není to rozhodně láska na první pohled. Není to dokonce ani přátelství, jen vzájemná prudká a neovladatelná touha. Miles kupodivu váhá déle než Tate, ale nakonec i on potlačí svoje zábrany. Už po prvním milování je zřejmé, že fyzicky si oba dokonale vyhovují. Oboustranná domluva zní jasně: on o lásku nestojí, ona na ni nemá čas, takže zůstanou jen u sexu.

Jenže Tate brzy zjišťuje, že chce se záhadným, uzavřeným a posmutnělým Milesem prožít mnohem víc. Že chce porušit obě jeho pravidla: neptat se na minulost a nepočítat s budoucností.

Odvrácená Tvář Lásky je srdce lámající příběh o popírání, předstírání, bolesti, trápení, lásce, druhých šancích a naději. Příběh není jediným faktorem, který činí knihu tak výjimečnou, ale může za to i styl psaní.

Tate potkává Milese v den, kdy se stěhuje ke svému bratrovi. On leží opilý na prahu jejich dveří - ne přesně ideální způsob jak se představit. Od toho momentu Tate ví, že je v něm něco temného, že v jeho minulosti leží něco velmi bolestivého, co ho změnilo natolik, že zahořkl a uzavřel se. To jim však nebrání v tom, aby se stali "přátelé s výhodami." Také jí to nezabránilo v tom, aby se do něj zamilovala. Teď zbývá jenom se dostat přes jeho zábrany a přimět ho se do ní také zamilovat.

To, jak se se Miles proměnil v průběhu knihy, bylo něco neuvěřitelného. Překonal své strachy a poté co si dovolil cítit, žít a milovat se stal se lepším člověkem. A přestože Milesovi úhly pohledu nahlížely většinou na jeho minulost CoHo výborně popsala co se v něm dělo v současnosti - skrze Tate, což to ještě vylepšilo. Protože je lepší se o někom něco dozvědět skrze jeho činy, a ne jeho slova.

Tate jsem měla většinu času velmi ráda. Je velmi silná žena, ale být jí tak bych Milesův nevděčný zadek odkopla o dost dřív než ona (možná). Také se mi nelíbilo, jak rychle mu odpustila. Měla ho nechat, aby se více plazil a prosil. Ale celkově je Tate velmi sympatická postava, se kterou se může hodně lidí identifikovat.

Oba zvlášť jsou dobří, sympatičtí, ale dohromady jsou ještě lepší. Přinášejí na povrch ty nejlepší stránky toho druhého.

Existuje důvod proč je CoHo a její knihy oblíbené. Ten důvod je oprávněný. Nemůžete napsat knihy tak reálné, tak hluboké, tak emocionální, tak drsné, tak bolestivé a zároveň tak plné naděje a nesklidit za to nějaké ovoce. 

Jestli jste od CoHo nic nečetli, tak byste rozhodně měli. Takhle totiž vypadá dobrá kniha.