Recenze: Divomor od Jessicy Townsendové

☆☆☆☆☆

Autor: Jessica Townsendová

Název: Divomor

Nakladatelství: Albatros

Rok vydání: 2019

Počet stran: 496












Skvělé pokračování Nikdyuše!



Nikdyuš se v roce 2018, kdy jsem ji přečetla, stala jednou z mých nejoblíbenějších knih toho roku (a možná vůbec?). Absolutně mě nadchla - celý svět, myšlenka a to všechno okolo. A ano, je v určitých věcech podobná Harrymu, o tom žádná, ale upřímně, co teď není? Navíc to dokázala pojmout dostatečně originálně, že mi to vlastně nevadilo.

V prvním díle jsme se poměrně okrajově seznámili se světem Nikdyuše a sledovali jsme, jak se Morrigan snaží dostat do Divinské společnosti (kam bych mimochem chtěla patřit taky). A v druhém začínáme skoro tam, kde jsme skončili.

Morrigan se do Divinské společnosti dostala a nyní nastupuje na školu. Její ročník je malý, jen pár lidí vždy projde zkouškami a někteří si jí neváží za to, jak se tam dostala a chtějí vědět, co přesně je její dar. Což je něco, co ona nechce nikde šířit. Přeci jen, být divomorem není něco, čím by se mohla vychloubat.

Ve škole je s ní profesory zacházeno hrozně. Nikdo nechce, aby si jakkoli vylepšovala své schopnosti a plní jí jen strašlivými historkami o tom, co ostatní divomorové kdy udělali.

Za mě byl Divomor o chloupek míň skvělý jak Nikdyuš, ale stále je to pětihvězdičková záležitost. Mega čtivé, nápaditost autorky dostala větší prostor a ona nám ukázala všelijaké zákoutí Nikdyuše. Divomor velmi přibližuje Nikdyuš, celou společnost, prostředí a tím se vše stává ještě speciálnější.

Nové postavy, které nám zde byly představeny, jsou zajímavé a každá je jedinečná. Některé jsem si oblíbila více, některé méně ale ve výsledku každá měla něco do sebe.

Jupiter mě naopak místy fakt vytáčel, když se choval velmi brumbálovsky - aka když Morrigan (opět) nic neříkal a nevysvětloval. Zatím ho mám stále ráda (ne jako Brumbála), protože nakonec s tím přeci jen něco dělá a snaží se Morrigan pomoci (ne jako, hele Harry potřebuju, abys našel pár viteálů a pak se nechal zabít, dííík - jo, a fajn, žes na to přišel, když jsem ti řekl tak akorát velký kuloví).

Divomor (a Nikdyuš) vám rozhodně doporučuju, i když už jste nad věkovou hranicí. Je to magické, plné představivosti a absolutně boží!

Za Divomor moc děkuji nakladatelství Albatros.