Konečně čtu některé staré "pecky"

Letos jsem si dala několik knižních předsevzetí. Číst více v češtině (což se mi daří) a číst i starší knížky, které mi vyskakují všude, které mi někdo stále doporučuje a po kterých jsem dávno pokukovala i já. Zatím jsem toho nestihla tolik, kolik bych chtěla, ale i tak jsem byla schopná si odškrtnout spoustu položek z mého TBR listu.



OTKa
Ano. Asi jsem jediný tvor na planetě do pětadvaceti let, co nečetl Otku. Vůbec nechápu, proč jsem se do toho nepustila dřív. Jako. Prostě.. nemám slov. Poprvé jsem jí četla někdy v červnu/červenci a před týdnem jsem si jí dala znovu. Tak moc se mi líbila, tak moc mi sedla a tak moc mě dokázala zasáhnout. Sice už nejsem na střední, ale stále to prostě.. sedí. 

Čas čarodějnic
Tuhle jsem četla už tak sedm, osm let nazpátek. Koupila jsem si jí víceméně hned když vyšla v angličtině a byla to moje první "těžká" kniha v cizím jazyce. Dál jsem se ale nedostala. Se seriálem jsem se rozhodla do tohoto světa vrátit a přečíst tentokrát celou trilogii. Čas čarodějnic miluju! Dostaly ode mě sice "jenom" čtyři hvězdičky, ale to jenom proto, že místa byla fakt hrozně natáhlá a pomalá. Jinak miluju ten svět, ten nápad, tu zápletku. Všechno prostě. 

NeObyčejní
Jak jsem mohla říkat, že miluju V. E. Schwab, ale ještě jsem neměla přečtené NeObyčejné? Tohle je knížka, které jsem se bála. Není to vůbec něco, po čem bych normálně sahala. A víte co? Překvapivě ano. Jestli jste nic od Schwabové nečetli, měli byste, protože tohle je důkaz jak skvěle píše.

Krásná katastrofa
Romantická kniha, která jednu dobu byla úplně všude. No, po přečtení to moc nechápu. Bylo to hrozně dlouhé, sem a tam, hlavní hrdinka mi přišla jako pěkná ****. Fakt nevím, jak je možné, že je to tak populární a že to má tak vysoké hodnocení na Goodreads. Ale je možné, že kdybych to četla, když to vyšlo, zpívala bych jinou písničku.

Captive prince
Série, kterou řada autorek označuje za svou nejoblíbenější. A velká řada čtenářů. Já přečetla jsem první díl a umírala jsem. Vůbec se mi to nelíbilo, nechápu. Nápad mi přišel skvělý, ale hrozně jsem se nudila a většinou jsem měla na tváři trochu vyděšený výraz. Tohle teda ne.

Losing It
Poté co Cora vydala její fantasy knihu Roar (druhý díl je jako kde?), tak se hodně začaly vyzdvihávat i její YA knihy. Sáhla jsem po Losing It, po které jsem dlouho pokukovala v knihkupectví (pak jsem jí objevila v LK a nešlo odolat). A opět. Nechápu. Nechápu. Nechápu. Nebylo to zlé, ale nevidím důvod, proč by to mělo být tak hypované. Milé,

Rudá jako rubín
V lednu dávali v televizi filmy, které se mi v pozkouškový úlevě dost líbily. Samozřejmě jsem se musela pak pustit i do knih. A nope. Na Gierovou jsem asi už hrozně moc stará. Celý tři knihy se odehrály v průběhu asi dvou nebo tří týdnů a to jsem myslela, že mě asi klepne. To i Stmívání má pomalejší průběh. Celkově mi to nesedlo a po další Gierové sahat nebudu.