Proč Kroniky Pozůstalých od Mary E. Pearson stojí za přečtení

Konečně jsem se pustila do pokračování Falešného polibku od Mary E. Pearson a musím říct, že jsem z toho nadšená! Než abych vypisovala jednotlivé recenze, tak tady máte deset důvodu, kvůli kterým stojí za to si tuto trilogii přečíst. Protože za to vážně stojí!

Jo a pozor na bod číslo 10. Je v ní schovaný spoiler, ale je udělaný bílým písmem, takže ho uvidíte, jenom když si ho označíte myší. I když to vlastně není nic, co byste sami neuhodli. Každopádně, je to na vlastní nebezpečí.

1. Milostný trojúhelník, kvůli kterému si nechcete vyrvat vlasy z hlavy
Ano. Je to tak. Doopravdy se to stalo. Milostný trojúhelník, který mi nevadil. Za to mohl asi především první díl, ve kterém byla celá milostná zápletka představena. Což mě vede k bodu č. 2.

2. Zabiják nebo princ? A kdo je kdo?
Základní zápletka je jednoduchá. Princezna utíká před domluveným sňatkem s princem z jiného království. Princ se jí vydává hledat. Zároveň jí hledá i zabiják z třetího království. Ale nevíte, kdo je kdo. Je to tak jak si myslíte? Je to tak jasné? Nebo si s námi autorka hraje?

3. Prostředí
Krásně vymyšlené nové prostředí, které autorka popsala tak, že si ho dovedete bez problémů představit.

4. Magie
Ona to vlastně není magie jako taková a v tom je právě to dobré. Žádné kouzlení, mávání rukou, tvoření něčeho z ničeho. Jen takové podprahové cítění, které funguje spíš jako velmi vyvinutý šestý smysl, než magické schopnosti. Dar se totiž nedá přivolat, prostě si přijde, kdy chce.

5. Která vedlejší postava je nejlepší?
V celé trilogii se vyskytuje řada vedlejších postav, které si nejsou nijak podobné, každá má svůj vlastní hlas a dokážete je odlišit dle jejich chování a mluvení bez toho, aby někde bylo napsané jejich jméno. A víte co? Asi jsem neměla ani jedno nutkání komukoliv nafackovat. To se mi často nestává.
(O hlavní postavě mám jasno. #týmzabiják)

6. Hlavní hrdinka v sobě nenašla skrytou sílu, o které nevěděla, že má
Jo. Tohle mě vždycky dokáže nakrknout. Konečně se hlavní hrdinka najednou uprostřed bitvy neprobudila s tím, že z ničeho nic dokáže něco úžasného a ohromného, což by vedlo k záchraně všech.

7. Pět set stránek uteče jako voda
Třetí díl je masivní a přečetla jsem ho za den a kousek. Tak moc čtivé to je. Akce následuje akci. Celá trilogie se hrozně dobře čte a to i druhý díl, který byl spíš takový vycpávkový. A přestože druhý díl byl pomalejší, tak celý svět neskutečně přiblížil a rozšířil. I díky tomu je pak třetí kniha tak dobrá. Protože prostě víte, jak to tam funguje a proč to tak funguje.

8. Budete chtít víc
Jo. Chci víc. Naštěstí autorka píše další sérii, zasazenou do stejného světa a objeví se tam i staré známé postavy. Teď v ní vyšel první díl (a ta obálka a anotace? Boží). Doufám, že vyjde i v češtině a opět s originální obálkou, protože ta je naprosto úžasná.

9. Obálky jsou jenom třešnička na dortu
Je to tak. Celá série se mi tak líbila, že ty nádherný obálky jsou jenom pěkný bonus navíc. Nenašla jsem tam žádné díry v příběhu, nic se záhadně nevyřešilo, mávnutím proutku nezmizely všechny problémy. Místy je to hořkosladké, jindy smutné a nechybí ani roztomilé nebo romantické části. Co je dobré, je to, že celý příběh nestojí jen na romantické lince, ale jde tam i o jiné věci.

10. Zakončení
Konečně jsem našla sérii, jejíž konec mě uspokojil. Ničím mě nezklamal, nechtělo se mi po něm frustrovaně ječet a vzteky knihu zapálit. Skončilo to tak, jak mělo, i když jsem vlastně nakonec fandila spíš druhému adeptovi. Ale Pearsonová to napsala tak, že mi to nevadí a jsem za to i ráda. Prostě všechno je tak, jak má být. A teda.. i slzička ukápla.

Co vy a Kroniky? Četli jste a jak se Vám líbily?