úterý 24. dubna 2018

Recenze: Podělaným navrch od Becky Albertalli

a 1/2☆
  
Autor: Becky Albertalli

Název: Podělaným navrch (The Upside of Unrequited)

Nakladatelství: YOLI

Rok vydání: 2018

Počet stran: 280


 





Druhá knížka od Becky se mi líbila mnohem více, jak její prvotina, Probuzení Simona Spiera. Zase se vyplatilo nemít žádná očekávání.



Tak tohle bylo mnohem lepší jak Simon. Mnohem mnohem mnohem lepší. Kdyby nebylo pár drobností tak si ode mě Podělaným navrch vyslouží plný počet hvězdiček bez jakýchkoliv debat.

Co se týče Simona, tak jsem na něj měla asi moc přehnané nároky, protože mi spousta lidí říkala, jak je to úžasné. U Podělaným navrch se mi to nestalo, nikdo mě nenutil si to číst a já pak neměla žádná očekávání.

Hlavní hrdinkou Podělaným navrch je Molly, která není klasickou YA hrdinkou - malá, roztomilá a hubená. Ne, Molly je oplácaná a i právě proto má problémy s láskou. Nebo vlastně nemá, zamilovává se často. Až moc často a nikdy z toho nic není, protože s tím nic nedělá kvůli nervozitě, nesmělosti a strachu. Její dvojče Cassie s láskou problémy nemá, holku si najde vždycky. Tím však diverzita její rodiny nekončí. Má totiž dvě maminky, z toho jedna je černá. Molly nastupuje do nové práce, kde se pracuje i kluk, který je neuvěřitelně pohodový. A to není všechno, okolo Molly se začíná motat ještě jeden nápadník! Dokáže Molly překonat své komplexy a vystoupit ze své komfortní zóny?

Začátek knížky byl slabší. Autorka tam dala na můj vkus až příliš diverzity až to chvíli vypadalo, že bílá heterosexuální postava tam bude jenom jedna. Nic proti diverzitě, ale všeho s mírou. Jakmile jsem se ale dostala přes úvodních třicet stran, knížka se začínala dostávat na jinou úroveň.

Osobně jsem se s Molly dokázala neuvěřitelně sžít. Přesně jsem chápala její myšlenky, protože jsem si jimi sama prošla (a buďme upřímní, některé z nich se mi v hlavě honí dodnes). I proto se mi Podělaným navrch líbilo několikanásobně víc, jak Simon. Protože upřímně, se Simonem jsem neměla společného vlastně nic. Ani orea nemám ráda. Ale Molly? To je jiná. A stala se pro mě jednou z mých nejoblíbenějších postav.

Je tu ale jedna postava, která mi pila krev. Tou "vyvolenou" je Cassie. To byla rozmazlená, sobecká, sebestředná pinda, kterou jsem sotva dokázala tolerovat. Hrála si na tu nejlepší sestru a přitom za nic nestála a zajímala se jenom o svou novou přítelkyni, kterou upřednostňovala nad vším a všemi. A chovala se jako nafrněná kráva.

Zápletka byla opět trochu slabší, nebyla nijak originální a nápaditá, ale stejně jako Simon to bylo neuvěřitelně čtivé a skoro až ze života. Podělaným navrch je výborná YA oddechovka, kterou budete mít přečtenou během chvilky. Jediné, co jí můžu vytknout je Cassie a z počátku přílišná diverzita, která však k autorce už patří.

Četli jste?

2 komentáře:

  1. Četla jsem a s recenzí naprosto souhlasím! Popis Cassie jsi vystihla naprosto přesně, nehorazně mě štvala a taky mi až kazila vysledny dojem z knihy a jen při vzpomince na ni se mi vaří krev 😅 za to Molly byla skvělá a je pravda, že mi byla taky mnohem bližší než Simon a vážně jsem si ji zamilovala :)

    OdpovědětVymazat