Minirecenze: Už jsem normální?!? od Holly Bourne

☆☆

  

Autor: Holly Bourne

Název: Už jsem normální?!?

Nakladatelství: #booklab

Rok vydání: 2018

Počet stran:416

 

Bohužel, za mě zklamání.

Já vám nevím. Spousta lidí byla z téhle knížky naprosto odvařená, ale mě to zase tolik neuchvátilo. Zpočátku jsem byla nadšená, líbilo se mi, kam to celé směřuje a to téma (mentální choroba, hledání sama sebe). Ale pak se něco zvrhlo a celá kniha nabrala úplně odlišný spád.

Krom tématu mentální choroby (OCD) tam totiž velkou část hrál i feminismus a s tím to šlo celkem do kopru. Nic proti feminismu, ale v tomhle podání se mi to prostě nelíbilo. Z některých těch výroků jsem jenom koulela očima a obracela je v sloup. Bylo to prostě trochu za mou čárou tolerance.

Celková zápletka taky šla od desíti k pěti a to samé hlavní postavou. Z počátku se mi hrozně líbila, dokázala jsem se vžít do jejích myšlenek, ale pak se nějak změnila a přišlo mi, že jí šlo jenom o to někoho si najít a vyspat se s ním. Co mě extrémně naštvalo, bylo, když se zachovala jako naprosto necitlivá kráva. Nebudu spoilerovat, ale nebylo to v pohodě a nebylo to kvůli tomu, že má OCD. Bylo to prostě proto, že je tak trochu sobecká svině.

Jediná část, do které jsem se dokázala vžít po celou dobu, byla vedlejší dějová linka s (bývalou) nejlepší kamarádkou, která si našla přítele, a ten se stal středobodem jejího vesmíru a nic jiného neexistovalo. No řekněte, která z nás to nikdy nezažila?

Takže takhle, knížka má skvělý námět a začátek byl famózní, ale pak se děj začal celkem dost točit v kruzích a celkově druhá půlka za moc nestála. Kdyby to nebylo roztáhlé na nějakých čtyři sta stran bylo by to lepší. Pohled a představení OCD bylo skvělé, jen mi to bohužel zkazila zápletka.

Dalšímu dílu asi dám ještě šanci a budu doufat, že nezklame stejně jako první.