pondělí 4. prosince 2017

Recenze: Síla od Siri Pettersenové

Autor: Siri Pettersen

Název: Síla (Evna)

Nakladatelství: Host

Rok vydání: 2017

Počet stran: 564









Famózní zakončení skvělé série.





Před nedávnem jsem přečetla Plíseň a věděla jsem, že nebudu moci vydržet s koupí posledního, třetího dílu! A když jsem se dozvěděla, že k nám přijede i samotná autorka, tak jsem se hned další den vypravila do knihkupectví a knížku si hned koupila.

Do čtení jsem se pak pustila prakticky okamžitě. Se čtením druhého dílu jsem čekala totiž asi rok a pak jsem měla hrozné problémy si pamatovat ty malé drobnosti, které se ukázaly jako dost důležité. Tím, že jsem to četla tak rychle po sobě, jsem se rychleji dostala do děje a hned od první stránky jsem si čtení neskutečně užívala.

Třetí díl se odehrává v novém světě - ve světe mrtvorozených. A musím říct, že to bylo krásně popsané, vše jsem si dokázala představit a hrozně zajímavě vymyšlené. Hirka se tedy dostává do světa své rodiny, ale ani tam se necítí vítaná. Přijde si, jako kdyby nezapadala nikam, protože je až příliš jiná od všech ostatních. Jen cesta k její rodině je nebezpečná, obzvlášť proto, že oproti mrtvorozeným je Hirka o dost slabší. A samotné setkání s její rodinou také není žádný med.

Rime ve svém světě řeší naprosto jiné problémy. Za dobu co byl ve světě lidí se toho dost změnilo - jeho postavení je v troskách a většina si myslí, že je mrtvý, nebo že utekl. V radě se ho nejeden člověk chce zbavit a tak mu nezbývá nic jiného, než se skrývat a snažit se dojít k nějakému jinému plánu. Jak získat pomoc proti boji s mrtvorozenými, kteří se blíží.

Musím říct, že jsem naprosto unešená z toho, jak Siri dokáže všechny věci propojit a jak malé bezvýznamné věci se ukážou být extrémně důležité později v příběhu. V průběhu druhého dílu mě dokázala přesvědčit o jisté věci, tu mi pak ale v posledních pár stránkách vyvrátila a ve třetím se to všechno zase otočilo! Miluju takové zápletky, takové zvraty! Miluju tu nečekanost, která se dá v Havraních kruzích naleznout.

Hirka je jednou z těch postav, které si prostě zamilujete. Není černobílá, není nudná. Je prostě zajímavá, jiná, vtipná, a kdybych byla chlap asi by se mi dost líbila. A Rime. Není pochyb, že kdyby byl reálný, tak bych při pohledu na něj měla místo očí srdíčka. Je to takový ten klasický trochu zádumčivý bojovník, co dokáže pro tu svou udělat cokoliv.

Celou Sílu se prakticky pořád něco dělo (a to i když se tam vlastně nic moc nedělo, jestli chápete jak to myslím). Nebyly tam nudné bezvýznamné dějové odbočky na vyplnění děje a stránky mi bohužel hrozně rychle utekly. Konec jako takový mě nijak nepřekvapil, celou dobu to k němu prakticky směřovalo, ale i tak mě to potěšilo. Nějaký takový konec jsem si představovala a snad i přála.

Na autogramiádě Siri prozradila, že pracuje na dalších knihách ze stejného světa, ale tentokrát s jinými postavami, na což se hrozně těším! A doufám, že se dostaneme zase do dalších světů! A že se znova setkáme jak s Hirkou, tak s Rimem.

Siri se zařadila mezi mé oblíbené autorky a pravděpodobně si koupím vše, co napíše. Její styl psaní je trochu odlišný od toho, na co jsem zvyklá a i její styl vyprávění je jiný. A to je na ní právě to skvělé! V jejích knihách se odráží ta severská mentalita a styl a tvoří to naprosto geniální kombinaci - i když s tím může mít co do činění fakt, že i Siri je taková zvláštní (v tom dobrém slova smyslu).

Pokud jste Havraní kruhy nečetly, tak Vám je můžu s klidným srdcem doporučit. Všechny tři knížky ode mě dostaly po čtyřech hvězdičkách, protože tam vždycky byly nějaké drobnosti, co mi úplně nesedly, ale i tak je to velice nadprůměrná série, kde ani jedna kniha není propadák nebo jenom výplň. Každá kniha má svou roli a celou dobu sbíráte kousky skládačky, kterou pak v posledních stránkách konečně poskládáte dohromady.

Už jste četli? Co na ní říkáte?

2 komentáře: