Minirecenze: The Language of Thorns od Leigh Bardugo

☆☆☆☆

Autor: Leigh Bardugo

Název: The Language of Thorns: Midnight Tales and Dangerous Magic

Nakladatelství: Imprint

Rok vydání: 2017

Počet stran: 281









Jedno slovo: nádhera.




Víte, že původně jsem si tuhle knížku vůbec nechtěla koupit ani přečíst?

Nějak mě prostě nelákaly pohádky ze světa Grishy - já chtěla víc Kaze. A Inej. A Matthiase! Ale pak jsem viděla, že ve FairyLootu bude exkluzivní edice a to mě tak nějak přemluvilo. Musela jsem jí mít a musela jsem jí mít v té exkluzivní edici.

The Language of Thorns je vlastně sbírka pohádek vycházející z těch klasických pohádek z celého světa a musím říct, že je to nádhera. Opět je to krásně napsané, má to v sobě jistou magičnost, kterou dokáže na papíře navodit jen Leigh. Je to plné akce a zároveň i lyrické a popisné - tohle je něco, co Leigh dokáže nakombinovat tak, aby to vyhovovalo skoro všem.

Některé pohádky se mi líbily více, některé méně. Všechny v sobě ale skrývaly nějaké ponaučení, nějaké poselství. Něco, co tomu dodávalo ten speciální element a co vás přimělo se zamyslet.

Má nejoblíbenější byla hned první pohádka, která byla tak krásná, tak smutná a tak plná naděje. Smutné bylo jen to, že žádná další se jí už nevyrovnala.

A nesmím ani opomenout to úžasné grafické zpracování! Krom obálky, která vypadá (a je i cítit) jako by do ní někdo všil výšivku, tak každá strana má nějaký kus ilustrace. Miluju to, jak se postupně po stranách tvoří celkový obraz a jak každá nová část něco schovává a ukazuje.

The Language of Thorns je prostě skvost, který stojí za to mít v knihovně.

Co vy, četli jste?