sobota 23. září 2017

Recenze: Mechanický anděl od Cassandry Clare

a 3/4

Autor: Cassandra Clare

Název: Mechanický anděl  (Clockwork Prince)

Nakladatelství: Yoli

Rok vydání: 2015

Počet stran: 368










Pravděpodobně největší překvapení roku!



Jestli jste už četli pár mých článků, tak víte, že já a Cassandra jsme si moc nesedly. Tedy, já a její šestidílná série Nástrojů smrti, kterou považuji za jednu z těch nejpřeceňovanějších a nejhypovovanějších sérií vůbec. Pak jsem nakoukla ještě do Paní půlnoci, ale vyrušil mě ACOMAF - to, co jsem však přečetla, se mi překvapivě líbilo.

Pekelné stroje mi doporučovali všichni! Fakt všichni! Kamarádka na instagramu mě do přečtení tlačila snad od prvního okamžiku, kdy jsme si začaly psát. A mnoho dalších. Pak si jí přečetla Kája a ta z toho byla nadšená, tak jsem si řekla, že tomu konečně dám šanci.

První ze série jsem si někdy dávno koupila v originále na knižním bazaru za nějaké tři eura, ale když jsem zjistila, že YOLI má v Luxoru akci na 1+1, tak jsem si je pořídila všechny plus jednu další k tomu navrch. Chápejte, abych je měla všechny pěkně v jedné edici.

Po přečtení Mechanického anděla Vám můžu říct, ať neváháte a pokud Vám chybí v knihovně, ať si je pořídíte taky. Ano, já, věhlasný odpůrce Cassandry Clare, jsem toto vypustila z úst.. prstů.

Oproti děsivým Nástrojům smrti to je jako nebe a dudy. Máme tu hlavní hrdinku, která není otravná a je radost si o ní číst! Máme tu dva lovce stínů, u kterých se nemůžu rozhodnout, kterého preferuji (sice větřím milostný trojúhelník, ale snad to nebude tak zlý). Na facku jsou některé vedlejší postavy, ale vzhledem k tomu, že jsou vedlejší, se to dá víceméně přežít.

No, a teď o čem to vlastně je?

Tessa pluje přes oceán z New Yorku do Londýna za bratrem, který na ni však v přístavišti nečeká. Místo něj na ní čekají dvě divné ženské a prý je tam poslal její bratr Nate. Ukazuje se, že Nate je vězněn a Tessa musí s těmito dvěma trénovat - dokáže se proměňovat v jiné osoby a dokonce vědět, co si mysleli a převzít jejich chování, což je něco, co nikdo nedokáže. Objevuje se Will, lovec stínů, který jí zachraňuje a bere jí do institutu. Výmenou za slib vzájemné výpomoci členové institutu slibují, že budou hledat jejího bratra.

Nic samozřejmě není tak jednoduché a věci se komplikují. Will je vlastně tak trochu kretén, jeho parabatai Jem tají něco fakt velkýho, Jessamine je na facku se svým přístupem. Krátce se tam objevil i Magnus Bane, kterého si už navždycky budu představovat jako Harryho Shuma Jr.

Oproti Nástrojům smrti je tady celkem luxusní zápletka, samozřejmě se tam nachází nějaký dost nepřekvapivý zvraty, ale naštěstí i překvapivý! A nic ve stylu "jsem tvůj otec, Clary (popřípadě bratr)." Za mě super.

Nejlepší na Tesse je to, že to jsme vlastně my. Jsem to já. Jsi to ty. Jsou to všechny knihomolky. Tessa totiž miluje knížky a čtení. Je to náruživá čtenářka a celou knihu knihomolství provází. Knihy tam totiž nemá ráda jen Tessa, ale i Will. Ideální pár? Uvidíme. (Každopádně Markéta a Will = ideální pár)
 
Naprosto jsem se zamilovala do prostředí viktoriánského Londýna! Miluju Velkou Británii, celou tu jejich bohatou historii, kulturu, mýty i zvyky a tohle byl super náhled do (samozřejmě mírně zkresleného) obrazu Londýna před stoletím a půl. Oceňuju výborně provedený překlad, který zachovával a bral v potaz dobu, kdy se kniha odehrává. Překlad prostě naprostá třešnička na jednom z nejlepších dortů letoška.
(kdyby někdo nechápal moje metafory - což bych chápala - tak dort = kniha)

Ve zkratce ještě jednou. Překvapení. Super. Skvělý. Fackovací ruka mi skoro nesvrbí. Spokojenost.

A toť vše, sayonara, já si jdu číst druhý díl.

Žádné komentáře:

Okomentovat