Recenze: Harry Potter a Prokleté dítě

Autor: Jack Thorne (námět: J. K. Rowlingová)

Název: Harry Potter a Prokleté dítě

Nakladatelství: Albatros

Rok vydání: 2016

Počet stran: 424


Jak hodnotit knihu, na kterou jste čekali tolik let, tak dlouho jste o ní v duchu snili a pak Vás zároveň hrozně potěšila, ale taky hrozně zklamala?

V druhé polovině recenze jsou SPOILERY.

P.S. Ano, už jsem jednou tuto knihu recenzovala a ano, část recenze je stejná, ale jsou tu i nové části a myšlenky, poté co se mi vše rozleželo v hlavě (a nejsou to jenom ty PPska na konci :D), takže jenom upozorňuji: je to docela román.




Další díl Harryho Pottera jsem chtěla tak dlouho, co si jen pamatuji. Na celé sérii jsem vyrostla a je to velká součást mého dětství i života. Když jsem slyšela, že vyjde nový díl, byla jsem z toho naprosto unesená a nadšená, dokonce jsem se po čase smířila i s tím, že to bude napsané jako scénář a ne jako klasický knižní příběh (a v hloubi duše jsem doufala, že je to jen nějaký omyl, a bude to jako klasický Harry).


Samozřejmě v momentě kdy se mi kniha dostala do ruky, mi to všechno bylo jedno. Hlavní bylo, že už jí držím v ruce a můžu se hned pustit do čtení. Ze začátku jsem měla trochu problémy s tím, si zvyknout na styl psaní, ale po čase jsem to víceméně přestala vnímat.

Oproti klasice musí čtenář více využívat svou představivost, protože se tam nenacházejí prakticky žádné popisy, jen dialogy. Což na jednu stranu učinilo příběh více propojený, ale na druhou mi to přišlo hrozně rychlé. Wham, bham, thank you ma'am.

Základní příběh je velmi zajímavý, ale tak trochu se to dalo čekat. Přestože základní myšlenka byla předvídatelná, byly tam části a určité aspekty, které byly naprosto překvapivé - některé příjemně, některé naopak.

Vím, že je to vše i částečně zapříčiněno tím, že to vlastně Rowlingová nenapsala, ale pouze tomu dala ten základní námět a sepsané je to pak Jackem Thornem. Proto nechápu, proč je na obálce jméno Rowlingové tak velké. Kvůli prodejnosti?

Můj nevětší problém byl s jedním z hlavních hrdinů, Albusem. Je hodně postav, které bych nejraději profackovala. Ale těch, kterým bych jí dala takovou, až by jim odlítla hlava, je už podstatně méně. Albus je sobecký, sebestředný idiot s komplexama nejmladšího dítěte, které jsou větší, než číslo, jaké ukazuje moje váha.

Druhý hlavní hrdina, Scorpius, to je miláček. Naprostý opak od Albuse a od všech Malfoyů. I když Draco je jako vyměněný a chová se slušně a jako dobrý otec. No, nejen to. Chová se jako dobrý člověk.

A Harry? To nebyl Harry. To byl jenom nějakej zakomplexovanej hulvát. A sice po něm je pojmenovaná knížka, ale objevuje se tam jednou za čas, aby se ukázal jako idiot a zase odešel. (Někde jsem četla, že to mělo ukázat, že Harry je vlastně taky jenom člověk, ale vážně nechápu jak to mohl někdo takhle napsat a jak to, že to Rowlingová nechala vydat takhle napsané, protože celá tato kniha popírala prakticky vše, co ona napsala v prvním sedmi. Jasně, lidi se mění, ale že by se změnili až tak? Pochybuju.)

Vlastně abych pravdu řekla, přišlo mi, že si někdo spletl Harryho s Dracem a napsal si jejich jména obráceně. Vážně, ty dva měly naprosto prohozené povahy a chovali se opačně jak v klasických knihách.

No a obraz Brumbál? Zase nepomohl. Jaké překvapení. (To chápu, že nechala vydat. Brumbál nikdy nebyl moc nápomocný).

Celá kniha střídá momenty, které mě buď naprosto zklamaly, nebo nadchly. Je těžké jí dát určitý počet hvězdiček, protože vím, že by to asi nebylo úplně objektivní. Na jednu stranu bych dala vysoký počet, protože je to Harry a tohle je knížka, na kterou jsem dlouho čekala a bylo to dobré. Ale zase objektivně to nebylo TAK dobré, abych tomu ten vysoký počet dala.

P.S. Poté co se mi to vše odleželo, už vím, že bych Prokletému dítěti dala spíše ten nižší počet hvězdiček. Jak někdo už napsal, více než cokoli, je to fanfikce. A k tomu dost špatná.

P. P. S. Možná bych vše hodnotila ještě trochu jinak, kdyby měla možnost celou hru vidět. I když tam bych asi zase měla problém s černou Hermionou. Nechápejte mě špatně, nejsem rasista, ale už jsem zvyklá na bílou Hermionu v podání Emmy Watson, takže pro mě bude v hlavě navždy bílá, ať si kdo chce, co chce říká.

P. P. P. S. Ale i tak pochybuju, že bych si oblíbila Albuse. Nebo si o pseudo-Harrym začala myslet, že je to vážně Harry.

P. P. P. P. S. Takže.. Vlastně by mi to asi názor nijak nezměnilo, ale rozhodně bych se ráda podívala.

A jak se kniha líbila Vám? Jak byste jí ohodnotili vy?

(pro ty co budou číst dále, ano poslední dva odstavce jsou stejné)


KONCEC NESPOILEROVÉ ČÁSTI

























Krátce o čem celá kniha je, aby to co budu dále psát dávalo smysl. Albus má problémy s otcem. Albus se dostane do Zmijozelu. Albus se kamarádí se Scorpiusem, o kterém se říká, že je Voldemortův syn. Najde se obraceč času. Amos Diggory chce zpátky svého syna. Albus to slyší. Se Scorpiusem a sestřenkou Cedrika ho ukradnou, protože si Albus myslí, že Harry je hrozně sobecký, když se nechce vydat do minulosti a celou jí změnit. Cestují do minulosti. Celou jí mění. Několikrát. V paralelním vesmíru panuje Voldemortův svět, kde Harry je mrtvý. Snape žije. Scorpius vše zachraňuje. Cedrikova sestřenka není jeho sestřenka. Vlastně je to Voldemortova dcera. A Belatrix. Cestuje do minulosti, do Godrikova dolu. Snaží se, aby Voldemort nezabil Harryho rodiče a tím nepřišel o moc. Nepovede se. Vše končí happyendem.

Po většinu času co jsem knihu četla, jsem byla víceméně iritovaná jednou věcí, či druhou, ale byly tam části, které mě dostaly, v dobrém. Část se Snapem? To jsem měla skoro na krajíčku. Tady se ukázala opět ta jeho dobrá tvář. I ve světe, kde vládne Voldemort, jeho patronus je stále laň a spolupracuje se zbytky Brumbálovi armády. A opět se obětuje pro někoho jiného. Prostě se opět ukázalo, že je to vlastně jeden z největších hrdinů. o kterých jsem kdy četla.

Část v Godrikově dole, když se tam ukázal i Harry a musel se dívat a poslouchat na to jak Voldemort znovu vraždí jeho rodiče a nemoci s tím nic udělat? V tu chvíli se tam konečně objevil starý Harry, kterého všichni tak milujeme.

Celá kniha střídá momenty, které mě buď naprosto zklamaly, nebo nadchly. Je těžké jí dát určitý počet hvězdiček, protože vím, že by to asi nebylo úplně objektivní. Na jednu stranu bych dala vysoký počet, protože je to Harry a tohle je knížka, na kterou jsem dlouho čekala a bylo to dobré. Ale zase objektivně to nebylo TAK dobré, abych tomu ten vysoký počet dala.

A jak se kniha líbila Vám? Jak byste jí ohodnotili vy?