Recenze: Protivníci od Marissy Meyerové

☆☆☆
 

Autor: Marissa Meyer

Název: Protivníci (Archenemies)

Nakladatelství: Albatros

Rok vydání: 2019

Počet stran: 432












Druhý díl, který svého předchůdce nepřekonal. 




Protivníci jsou druhým dílem série Renegáti. První díl jsem si absolutně zamilovala a na ten druhý jsem se neskutečně těšila!

Nebudu moc psát o tom, o čem druhý díl byl, protože spoilery. Ale ve zkratce máme tam "superhrdiny" - Renegáty a "padouchy" - Anarchisty. Nadvládu mají Renegáti a zbytek Anarchistů je utlačován. To se jim samozřejmě nelíbí a tak se rozhodují infiltrovat Renegáty. Úkol padá na Novu, která se dostává do týmu Adriena, adoptovaného syna dvou nejhlavnějších Renegátů.

Nova se pak snaží získat informace a nejen to.

Knížku jsem četla v rámci projektu od Humbooku přes celé léto. Ze začátku jsem se bála, že mi bude vadit to, že si knížku musím rozkouskovat tak, aby mi celé léto vydržela. Ale nakonec mi to vůbec nevadilo.

Ona je celá knížka poměrně dějově pomalá a tak mě nic vyloženě nenutilo číst dál. Nebylo to tak, že bych si rvala vlasy z toho, že prostě tu další kapitolu už nemůžu ten den přečíst.

V knize je hodně věcí na přemýšlení a to, že jsem si to musela přečíst pomalu, mi dalo dost času si všechno srovnat v hlavě. Celkový tón knihy mi připomínal Farmu zvířat. Marissa se tady dost zabývá otázkou moci a zodpovědnosti a co je fér a jaká práva by vítězové měli mít.

Na tato témata jsem si zvýraznila desítky odstavců. Viděla jsem v tom nejen naši historii za doby okupace, ale i určité současné světové i domácí tendence.

Ale přestože tohle bylo velmi zajímavé, tak v druhé třetině už mě to začalo trochu unavovat a začala jsem chtít nějakou pořádnou akci. A ta nikde. Začala třetí třetina a akce stále nikde. V tu chvíli mě kniha začala dost vytáčet a já musela s každou přibývající stránkou dost bojovat, abych to dokázala vůbec dočíst.

Jo, na konci ta moje vysněná akce přišla, ale bylo jí moc málo a moc pozdě. Můj pocit z knihy už zachránit nedokázala.

Takže suma sumárum to na jednu stranu byla dobrá knížka, ale na druhou byla hrozně dlouhá a prakticky bez děje. Kdyby se Marissa nerozhodla, že potřebuje z duologie udělat trilogii všechno by bylo fajn. Takhle Protivníci chytly #syndromdruhehodilu.

Za recenzní výtisk moc děkuji nakladatelství Albatros.