Recenze: Wires and Nerve: Gone Rogue od Marissy Meyerové

☆☆☆☆☆

Autor: Marissa Meyer

Ilustrace: Stephen Gilpin

Název: Wires and Nerve: Gone Rogue

Nakladatelství: Feiwel & Friends

Rok vydání: 2018

Počet stran: 324







Hořkosladká kniha. Na jednu stranu se mi to líbilo a na druhou vůbec. Proč?


Protože touhle knihou Měsíční kroniky už bohužel doopravdy končí. Úplně úplně končí. Ono už toho není moc, co by k tomu byla potřeba říct. A to je dobře. I nedobře. Bude mi to chybět.

Když před rokem vyšel první díl, hrozně jsem se na něj těšila a pak mě celkem zklamal. Stylem kresby, délkou (nebo spíš svou krátkostí) a vlastně kdyby nešlo o Měsíční kroniky, tak by se mi to nelíbilo vůbec. Teď jsem si ho přečetla znovu (protože jsem si z toho nepamatovala skoro nic) a musím říct, že s odstupem se mi to líbilo mnohem víc a dala jsem tomu i o hvězdičku navíc.

Na druhý díl jsem se upřímně netěšila a uvažovala jsem o tom, že si ho nekoupím. Pak jsem si ale řekla, že po zkouškách se musím odměnit a tak jsem si ho koupila. A jsem za to fakt ráda.

Gone Rogue začíná tam, kde první díl skončil. Vlčí mutanti jsou naštvaní, že jsou mutanti a chtějí přeměnit zpět. Vede trochu fanatický alfa, který se nezastaví před nikým a před ničím, aby dosáhl svého cíle. Dokonce navštěvuje Wolfa a Scarlet na jejich farmě ve Francii. A přesvědčuje Wolfa, aby šel s ním.

Děj se odehrává po konci Winter a před některými událostmi v Hvězdy nad hlavou. Je to napsáno tak, že se to dá číst i bez vědomostí z předchozí tetralogie, ale asi bych to úplně nedoporučila. Mělo by to bez toho úplně jiný rozměr. 

Nejvýznamnější změnou oproti prvnímu dílu je změna ilustrátora. Gilpin vychází ze stylu předchozího ilustrátora Holgata, ale zároveň to posunul o úroveň výše. Všechno bylo mnohem více detailnější, Vlk už nevypadal jako nějaká divná vycpaná panenka a ostatní postavy od sebe šly snadno odlišit!

I příběh se dostal na úplně jinou rovinu. Vzhledem k tomu, že první díl byl spíš jen takovým úvodem do problematiky (kdo, co, kde, proč, jak), tak tady se to mohlo konečně pořádně rozjet. A jednotlivé postavy zase dostaly víc trochu toho svého vlastního šmrncu (v Wires and Nerve se mi zdálo, jako by některé osobnostní rysy byly dost utlumeny).

Gone Rogue je plná akce, napětí, bojů, intrik, podvodů a všeho, co dobrá kniha (nebo komiks) potřebuje. Iko byla celá Iko (ohledně které se nám konečně dostalo několik informací - jako třeba proč je taková, jaká je) - vtipná, loajální, bojovná a hlavně svá. 

Tyhle dva komiksy jsou skvělým doplňkem celé série. Iko je postava, která si to zasloužila. Bylo skvělé se znovu setkat se všemi postavami (které zde dostaly mnohem více prostoru, jak v prvním díle) a znovu se dostat do světa Měsíčních kronik! Ani jsem si neuvědomila, jak moc mi to chybělo a asi si budu muset dát nějaký rereading.