pátek 2. prosince 2016

Recenze: Bully od Penelope Douglas



20803953
Autor: Penelope Douglas

Název: Bully

Nakladatelství: Intermix

Rok vydání: 2014

Počet stran: 333








Bully je jednou z mých nejoblíbenějších knih na světě a od prvního přečtení před rokem jsem se k ní už tak šestkrát vrátila.
Čtivá, výborně napsaná a nejsou to jenom nesmyslné plky bez záměru.



Penelope Douglas je jednou z mála autorek, které doopravdy umí psát. A umí psát tak, že nikdy neodhadnete jakým směrem se příběh otočí (jasně, konce uhádnete, protože to nemůže končit jinak než dobře, ale i tak budete překvapení, jak přesně jsem se tam dostali).

Bully je její prvotinou a rozhodně stojí za přečtení.

Tate je od prváku na střední šikanována nikým jiným než jejím bývalým nejlepším přítelem Jaredem. Bylo to jako kdyby někdo bliknul světlem, protože ze dne na den jí začal nenávidět. Po dvou letech šikanování a zesměšňování Tate odjíždí na rok do Francie. Vrací se o rok později a tentokrát si nehodlá ničit život. Tentokrát se mu hodlá postavit.

Jared. Potetovaný, tichý a děvkař. Nejenže dělal z Tatumina života peklo, ale zároveň také odehnal všechny kluky, co u Tate projevili zájem nebo jenom projevili, že by rádi projevili. Tate se nikdy nebránila a nechala ho, ať si dělá, co chce. Tentokrát je ale vše jinak. Tate už netrpí v tichosti a nenechává Jareda ji ponižovat. Ona mu to začíná vracet.

"This is how bullies are made."

Když Jared potřebuje pomoc, jediná osoba, která mu může pomoct je právě ta, jež posledních pár let trápil. Tate nemá důvod mu pomoct, ale ona to i tak dělá (to, že může řídit super rychlé auto také není na škodu) a to mění dynamiku jejich vztahu. Dokonce se i snaží být přáteli. Na chvíli. Před tím než vzájemná chemie a potlačované pocity převezmou kormidlo.

Po letech upírání si se nemohou nabažit toho druhého, ale i tak něco hlodá v Tateině koutku mysli. Proč udělal, to co udělal? Proč se teď změnil? Co když to teď jen hraje? Vážně mu na ní záleží, nebo je to jen jeden z jeho triků?

Upřímně. Do obou hlavních hrdinů jsem se okamžitě zamilovala. Jak do Jareda, tak i do Tate, která je jednou z mých nejoblíbenějších hlavních hrdinek. Tate má ráda hlasitý rock, miluje černou a trika s kapelou na nich. Taky je vnitřně hrozně silná, dokáže odpustit a nadnést se nad věc. 

A o Jaredovi ani netřeba mluvit. Teda, vlastně je. Udělal špatné věci, špatně se vyrovnával s ještě horší situací, ale nakonec se dokázal vzchopit a udělat správnou věc. Dokázal si přiznat co doopravdy cítí, co cítil celou dobu. Nechci jít úplně do detailů, kdybyste si Bully chtěli přečíst, prostě a jednoduše, dejte Jaredovi šanci. 

A tito dva nebyli jediné úžasné postavy, Jaredův nejlepší přítel Madoc také stojí za pozornost. Je to trochu idiot (v tom dobrém smyslu), trochu kretén (v tom dobrém smyslu), ale nakonec se z něj vyklubal neuvěřitelně loajální kamarád - nejen Jaredův ale i Tatein. A taky má piercing, na nespecifikovaném místě. Které není vidět. 

V celé knize se nachází nespočet vět, které ve Vás zůstanou, které si budete číst znova a znova, které Vás trochu pootevřou oči (nebo taky přivřou jak se Vám z nich budou hnát slzy).

Celý příběh Vás bude držet v napětí po celou čtení a nakonec ve Vás ještě týdny zůstane. Budete se k ní v myšlenkách vracet a přemýšlet právě nad některými z těch vět, které jste přečetli. Protože Bully není typická young adultovka. Bully je kniha o odpuštění, vykoupení, síle a vytrvalosti. Její přečtení Vás změní, něčím ve Vás pohne. Díky ní si uvědomíte několik věcí. Přiměje Vás přemýšlet.

2 komentáře:

  1. Tato kniha je již dlouho na mém seznamu knih, které bych si jednou ráda přečetla v angličtině, a nyní po tvé recenzi si ji chci na sto procent přečíst co nejdřív!..:D

    OdpovědětVymazat